Jablonné v Podještědí, Ke studánce 69, Markvartice, 471 25
jablonne@umc.cz

Historie

Historie ECM

Metodistické hnutí vzniklo v 18. století v Anglii. Kladlo si za cíl očistit víru od formalismu, povrchnosti a politiky. Vedlo k opravdovosti v křesťanském způsobu života uvnitř Anglikánské církve. Vystupovalo proti pokrytectví kněží a zneužívání Kristova učení pro lidské požitky nebo pro politiku.

John Wesley (1703-1791) – zakladatel metodistické církve, i když za jeho života byl metodismus jen obrodným hnutím uvnitř církve anglikánské. Stal se anglikánským farářem, ale duchovní probuzení prožil až ve 35 letech službou bratří z Ochranovské Jednoty bratrské. Od té doby se jeho služba změnila, z této služby se začalo formovat ono nové hnutí. Vedl toto hnutí a byl jeho hlavním představitelem. Jeho kázání byla především pozváním k Boží lásce a ke smíření s Bohem, skrze víru v Ježíše Krista.

Většina metodistů v té době byla především ze sociálně slabých vrstev, z lidí na okraji společnosti, horníci, prostitutky, vězni, alkoholici, které láska Boží změnila. Někteří historici se shodují, že metodismus zachránil Anglii před podobnou krvavou revolucí, jaká byla ve Francii na konci 18.století.

Proč církev metodistická?

Metodista byla původně posměšná přezdívka, kterou dostali členové studentské skupinky „svatého klubu“, která se scházela na oxfordské univerzitě pod vedením Johna Wesleye. On zůstal po celý svůj život anglikánským duchovním i přesto, že mu biskupové začali zakazovat kázat v anglikánských kostelech a odmítali metodistům vysluhovat svátosti. Po americké revoluci za nezávislost a odchodem anglikánských duchovních z Ameriky, byl donucen tuto situací řešit tím, že ordinoval pro práci v Americe první spolupracovníky a nakonec po vzniku USA vznikla i církev metodistická na americkém kontinentu.

Toto hnutí postupně ovlivňovalo další křesťany v mnoha státech světa a na všech kontinentech. V Československu začala metodistická církev svoji práci po první světové válce službou českých reemigrantů z USA skrze stanové evangelizace, rozšiřováním Biblí a sociální pomocí.

Něco ze současnosti

Poslání

Organizace

Pro službu Johna Wesleyho bylo příznačné, že nejen kázal všude, kde k tomu měl příležitost, ale že kázání spojoval i s rozsáhlou sociální činností. Zakládal školy, dětské domovy. Samo hnutí vedlo k reformě anglického vězeňství a zrušení světového obchodu z otroky. Tyto důrazy jsou pro metodistickou církev příznačné dodnes – zvěstování dobré zprávy o Kristově působení, smrti a vzkříšení a sociální činnost. Metodistické sbory v ČR zakládají Střediska křesťanské pomoci – azylové domy, mateřská centra, střediska pro drogově závislé a propuštěné vězně.

Sbory a farnosti vytvářejí takzvané Výroční konference (ČR a SR). Ty se sdružují do Centrálních konferencí (Jižní a východní Evropa). Hlavní pak je světová Generální konference – United Methodist Church (UMC). V čele Centrální konference stojí biskup. V čele Výroční konference v ČR a SR stojí dva superintendenti. Na všech stupních organizace zachováváme paritu mezi laickými pracovníky a duchovními.

Statistika

Evangelická církev metodistická je druhá největší evangelická církev v USA a je celosvětově uznávaná církev. Světová metodistická rada dnes sdružuje přes 90 samostatných metodistických církví v 63 zemích světa s celkovým počtem přes 70 mil. členů po celém světě.

Historie Misijní stanice Jablonné v Podještědí

Misijní stanice Jablonné v Podještědí patří do farnosti ECM v Litoměřicích. Historie práce ECM v Jablonném v Podještědí je poměrně mladá. V 80-tých létech dojížděl laický metodistický kazatel Jiří Hurta do Jablonce nad Nisou a do misijní stanice v Hrádku nad Nisou. Byl to muž, který byl výborným řečníkem a mnozí jej znají z rozhlasu a magnetofonových nahrávek. Jeho kázání si přišel vyslechnout i bratr Jan Wagner, který v té době žil „pod zákonem“ a topil se v mnohých nařízeních, které se marně snažil dodržet. Bratr Jiří Hurta mu před oči jasně postavil Krista a milost, která se v Kristu nabízí každému hříšníkovi. A tak vlastně začala misijní práce v Petrovicích a v Jablonném v Podještědí.

Jiří Hurta začal pravidelně dojíždět do rodiny Jana Wagnera a vykládal zde Písmo. Do obývacího pokoje se začali sjíždět lidé z blízkého i vzdálenějšího okolí. Rostl zde pomalu, ale jistě nový sbor. Obývací pokoj mnohdy nestačil a lidé sedávali i na schodech, aby mohli slyšet a být při tom. Po smrti Jiřího Hurty v roce 1993 začali do sboru jezdit kazatelé z Jablonce, ale sbor ještě dlouho čerpal a žil především z kazet, které Jiří Hurta namluvil a načetl. Podařilo se získat a vybudovat vlastní sborový dům při obětavosti členů misijní stanice a partnerského sboru z USA. Později připadla péče o misijní stanici v Jablonném farnosti v Praze-Strašnicích a nyní od roku 2020 farnosti v Litoměřicích.